Kosočtvereččí svátek 28.9.2018

Sabaťačky v Jantaříno bytě. Klasika, čaajujem, tarotujem a brakujem jí knihovnu. Čteme:
Adekja: Vědomá prostitutka
Adriel: Děláme si to doma sami
Iris: Být nebo nebýt matkou - o životě bez dětí

Jantar... Ta se nám směje a mazlí se s Bellou :)

Byly jsme líný i koukat na film! Jde to s náma z kopce, ženy :D

Hennový Sabat

 Ráda to říkám, dámy, my jsme takové dlouhovlasé fešné slečny :)

Sabatu předcházelo velké plánování a ladění - totiž Adriel přilétla rovnou z práce, Adekja za školy, Iris skoro rovnou ze školy a Jantar z Prahy. Postupně jsme všechny dorazily a slet mohl začít. Zahájily jsme několika litry mátového čaje a potom nám Adekja rozdala dárky, které přivezla z Japonska. Vánoce v září! :)

...štětec jako fixa...

...Adriel s vějířem (a srdíčkem nakresleným fixoštětcem).

Povídaly jsme si zážitky z prázdnin, cest, necest i práce. Ovšem byly jsme všechny takové trochu přejeté, přece jenom večer je večer (až mě děsí, co se mnou konkrétně tak škola dělá). 

Jantar vytáhla svojí hennovou krabici, čerstvě doplněnou o tubičky přivezené Matějem z Indie. A potom už jsme (se) malovaly...

 Jantařiny "Vánoce"

Irisiny kapičky

Adekjini váleči kouliví

 A Adekja dočetla knihu.

Tak zase někdy brzo! :)

Letní slunovrat

Iris měla báječný nápad, že bychom se mohly pokusit uspořádat slet na sobotu 21.6., na kterou vychází letní slunovrat, aneb ideální příležitost pro sešlost starých čarodějnic. S bonusem v podobě Jantar dlící celý víkend v Plzni.
Domlouvání probíhalo poněkud překotně po mailech a sms, jen ta Jantar mlčela jako hrob, takže jsme ji tak trochu odepsaly s tím, že si zas někde lítá :)
Adekja si k této vzácné příležitosti vypíglovala byt a v osm hodin večer už ho obývaly 3 ženy a pár neživých předmětů - v hlavní roli prošlé dopisy psané do budoucnosti roků již minulých, Crowleyho taroty, Adekjiny deníčky, brambůrky, čokoládové polštářky a nějaký ten čajček.
Pustily jsme se do toho s vervou a netrvalo dlouho a chlámaly jsme se u naivních přání a nesplněných očekávání, či naopak přesných předpovědí věcí, které už se staly.

Najednou někdo zvoní.

Zvána, ale nečekána, za dveřmi teta Jantar! A to je důvod k oslavě.
Adekja běží vykrást sousedům ledničku a přináší chladnými moravskými sklepy políbené a vyzrálé víno ročníku 1991. Panečku, to byl dobrej rok, to se to urodilo! Dokonce i Jantar musela ochutnat, ačkoli dle jejího mínění to stejně nerozezná od jakéhokoli jiného. Adriel tu pro změnu má oře, takže sice taky koštne, ale holt to všechno musí dopít dvě známé alkoholičky Iris s Adekjou. Iris se vůbec nebrání a o Adekje se autorka nebude ani zmiňovat. Chvíli se pak popíjí a cituje z Adekjíno deníků, což je samozřejmě náramná sranda, že. Protože co může být veselejšího, než cizí neštěstí :D

Na Adriel padá splín a tak je kolem půlnoci vyprovozena paní domu. Tlacháme, Iris Jantar rozčesává dredík a pak jí plete překrásný lučištnický cop.

Na předposlední eNko v půl čtvrté je vyprovozena ze dveří Iris a na eNko následující i Jantar. Adekja osiřela, ale spát se jí nechce, tak jde civět ze střechy na východ slunce (který se konal pod rouškou mraků, smůla.)

Díky za úžasný večer, ženy. Podzimní rovnodennost čeká! A zrovna tak i druhá část zlatého hřebu večera, kterýžto nejen, že nebyl zlatý, ale nakonec ani hřeb... :D

Adekja

Teta Artenes si taky zahraje jedno kolo

Víte co, už jsem dlouho žádné posty nepublikovala, tak proč bych si taky neužila trochu legrace.
Konec konců, tenhle blog jsem připravila já, piplala ho a starala se o něj v době, kdy jste vy po něm ani nevzdechly. I přesto mě neustále napadáte, že mě pentagram nikdy nezajímal. Tak aby bylo jasno, zajímal.

Ale teď mi jedna session do roka s nezávazným popovídáním s vámi mi bohatě stačí a to už docela dlouho. Zhruba od doby, kdy jste vy na nějaký to družení pentagramu totálně sraly.
Abych byla trochu konkrétní: Adekjo, kromě chlastaček zahrnujících mediky si nepamatuju, že by ses nějak hrnula do akcí, který jsme s bejvalým pentagramem navštěvovaly naprosto  běžně. A to jsem těch koncertů Klobouku dolů vymetla docela dost. Nabízet zábavu ale nemělo smysl.
Iris, pamatuješ, jaks mi srdceryvně tvrdila, jak jsou Silverstry se mnou super? Kvůli tobě jsem se snažila jako kretén vymyslet to tak, abysme ho mohly trávit spolu, i když jsem si našla kluka a chtěla ho trávit s ním. Nebylo to pro tebe ale dost dobrý ani na to, abys mi řekla, že tě to tenkrát nebavilo a že už ho se mnou trávit nechceš. Jo a mimochodem, díky, že ses přišla podívat na naše koťata, což byla jedna z nejdůležitějších věcí, která mi v životě stala.

To jsem tenkrát myslela trochu jinak, každopádně za poslední rok a kus jsem musela všechno změnit. Teď už vás nepotřebuju a to proto, že na vašem místě každodenního života jsou jiní lidé. Po dlouhý době jsem se tak nemusela trápit myšlenkami na kamarády až doteď.

Nikdy jsem vám neřekla křivý slovo za to, že jste na pentagram nebo na mě kašlaly. Nebyla jsem na vás hnusná, nepsala vám sáhodlouhý maily ani neměnila název tohohle blogu (mimochodem dokonale vystihoval podstatu naší soudržnosti: "Pentagram-GLP"). A nikdy jsem neřekla, že vás nechci už v životě vidět, i když i to na mě házíte. Řekla jsem jen to, že teď už mi vyhovuje se s vámi scházet občas. Tak mi to vyhovuje a nechci sedět mezi vámi, kývat hlavou a dělat  nejlepší kámošku.

Váš názor je vaše věc, respektuju ho a nemám s ním problém. Ale to, co tady předvádíte posledních pár týdnu, nezapomenu.
Nejste ani horší, ale ani lepší, než já nebo kdokoliv jiný. Možná by bylo hezké si na to občas vzpomenout, že?

První Sabat ve čtyřech

Po blíže neurčené době (byla hrozně dlouhá) jsme se opět sešly, a to 23.11.2013. Je skvělé, že se zase konal Sabat a byl opravdový a plný všeho, co se má při správném sletu dít...špatná zpráva ovšem je, že jsme se sešly jen ve čtyřech a všechno napovídá tomu, že to tak bude už napořád. Pentagram tím pádem přestal existovat.

Sešly jsme se u Adekji kolem desáté hodiny. Adekja s Adriel mezitím přestavěly pokoj do konformace "se sedačkou". Vybalily jsme taroty, kamínky a laky na nehty a při čaji rozjely sabat.
Adekja, která si do školy nesmí lakovat nehty, skončila s každým nehtem jiným.

Taroty byly tu sobotu obzvláště vypečené a jako by odmítaly poradit v jakékoliv situaci. Trefit hřebík na hlavičku ovšem dokázaly, ostatně jako vždycky.
 

Po poledni se všechny přítomné čarodejnice vymódily a vyrazily do centráče na nákupy. Iris se hned v úvodu podařilo rozbít nerozbytnou vánoční ozdobu, ale zbytek nákupu proběhl už vcelku poklidně.

Adriel často propadala melancholii, která ji neopustila ani po hodinovém pobytu na rodinné oslavě. Jakmile Adriel opustila byt, začaly ostatní čarodějnice vařit (oběd). Jantar rozrušovala maso polévkovou lžící a pravila, že narušené maso je vlastně takový obraz jí samotné. Nutno dodat, že Jantar vypadala na první pohled živěji a celistvěji než ono maso. Zapečené s brambory a zálivkou bylo skvělé, dokonce i Adriel oběd stihla. Po jídle začala morálka účastnic poněkud upadat a všechny spíše pospávaly, přišel tedy čas na uvaření megacloumáku. Neskromně prohlásím, že se povedl a dva hrníčky instantní bdělosti nás vrátily zase do použitelného stavu :).

 

Adriel potom zase propadla trudomyslnosti a povídala si s Adekjou, Iris a Jantar se přesunuly do kuchyně a začaly vařit duběnkový inkoust. Po několika hodinách vaření inkoust skutečně vznikl, i když poměry jednotlivých složek bude třeba ještě doladit. Strávily jsme pak spokojenou hodinu, kdy si Iris čmárala štětcem a inkoustem, Jantar navlékala korálky a všechny jsme si povídaly.

Kolem páté prasklo někde dole v domě potrubí s teplou vodou. Adekja vytiskla letáček upozorňující na neštěstí a sdělující čas jeho nápravy, a za to dostala od paní zespoda fantastický koláč s lesními plody. Také se podařilo vyměnit s Adekji rodiči zbytek oběda za pizzu k večeři.
Když se potom po desáté odebrala Adriel domů, obědnaly jsme si pizzu a pustily Parfém: příběh vraha. A to na zeď, protože Adekja, budiž pochválena, obstarala promítačku. A potom Karlíka a továrnu na čokoládu. Po Karlíkovi a diskusi nad kvalitami hlavních představitelů obou filmů jsme se odebraly do věčných lovišť.

Ráno bylo líné. S čajem jsme posedávaly a polehávaly kde se dalo, četly, Jantar navlékala a užívaly jsme si nedělního dopoledne.

Řekla bych, že se tenhle sabat velmi vyvedl. Snad se mi podařilo zachytit všechno, a pokud ne...vždyť víte, jak jsem poslední dobou roztržitá ;)

Iris

Co zachytili reportéři na tuplované oslavě

Adekja: "Moje inteligence odešla."
Iris: "Kam?"
Adekja: "Do Rakouska, do Alpbachu."

Kdosi, při hře na sardinky: "Píp. Ale nasraný píp už."

Arty: "Jakej je dresscode?"
Jantar: "Pohádkový les. Celý."

Matěj: "Duch Lary Croft je mnohem lepší než duch Boženy Němcový."

Honza: "Fondue. To je jenom švýcarskej způsob mučení hladových lidí."
Tygr: "Já myslím, že je tam napsaný, že je to z Německa."
Saigos: "To jsou ještě větší úchyláci."

Saigos: "Já jsem hlavně rád, že jsem přišel nějakým způsobem k rozumu..."

Saigos: "Ale stejně se to otočí tím, že vrhneš.ů

Arty: "Kolik je macháček? 32?"
Adekja: "21."
Arty: "Hm. 32."

Iris: "Ale teď hraju první. A hodim něco strašlivýho. Třicet jedna!"

Iris: "Jé, tady je tiramisu! Kde se tu vzalo?"
Matěj: "To mám od svých známých ze šesté dimenze."
Iris: "Super. Nemáš na ně vizitku?"
Matěj: "Mám, ale je šestidimenzinální."
Iris: "To by se mi asi do pěněženky nevešla, co?"

Iris: "Sundej si vlasy. ale nahoru si je sundej!"

Tygr: "V tom je něco tak bytostně špatnýho, až je to úžasný."

Pentagram still alive!

Arty párty a růžový králíček před sebevražedným skokem do hlubin čajového šálku.

Něco jsem našla :)

Oh, girls, THIS is the stuff!

Z oslavy s názvem "42" aneb pentáč stále žije!

Ohlas z tuplovaných 20tek (aby bylo jasný, že pentáč stále ještě přežívá :D )